Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

soulodime 


Oblíbená alba

Alba, která má soulodime v oblíbených

reklama

150 fotek, září 2013 až duben 2017, 66 zobrazení, přidat komentář
Výlet do termáních lázní v Bad Schandau s návštěvou Lichtenhainských vodopádů.
61 fotek, 28.8.2016, 10 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházkou po městě.
35 fotek, 5.11.2016, 12 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházkou na Mackovu horu.
23 fotek, 18.12.2016, 6 zobrazení, přidat komentář
Tradiční předvánoční návštěva u babičky v Novém Strašecí a první sníh.
58 fotek, 26.12.2016, 9 zobrazení, přidat komentář
Tradiční vánoční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházkou po městě.
35 fotek, 4.2.2017, 7 zobrazení, přidat komentář
Tradiční povánoční návštěva u babičky v Novém Strašecí za silné inverze.
46 fotek, 5.3.2017, 7 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s návštěvou její zahrádky.
20 fotek, 7.5.2017, 6 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s návštěvou její zahrádky.
50 fotek, 28.5.2017, 11 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházou po okolí.
43 fotek, 8.7.2017, 11 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházkou po městě.
37 fotek, 6.8.2017, 14 zobrazení, přidat komentář
Tradiční návštěva u babičky v Novém Strašecí s procházkou po městě.
221 fotek, září 2013 až březen 2017, 98 zobrazení, přidat komentář
Jednodenní výlet do německého města Pirna s návštěvou města Neustadt a jeho vodního světa Mariba.
38 fotek, září 2006 až březen 2017, 15 zobrazení, přidat komentář
Tradiční Branický ples, který se i tento rok konal na Hlubočepském zámečku.
88 fotek, letos v červenci, 100 zobrazení, 7 komentářů
3.- 9. července 2017, voda
82 fotek, letos v červenci, 31 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Prachovské skály - přírodní pískovcové skalní útvary různě členité a různého tvaru. Jsou zde vyhlídky,kde je krásný pohled na skalní útesy a okolí. Vedou zde 3 okruhy o rozdílné délce a náročnosti.
245 fotek, září 2013 až červenec 2017, 19 zobrazení, přidat komentář
Velmi vydařený výlet na výstavu k filmu "Tři oříšky pro popelku" v německém Moritzburgu.
46 fotek, 9.8.2015, 110 zobrazení, 1 komentář | cestování, ostatní, práce
Chrustenická šachta - Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.
59 fotek, 1.7.2017, 317 zobrazení, přidat komentář | cestování, koníčky, ostatní, práce, příroda
Důl Skalka - Historie těžby železných rud na ložisku Skalka u Mníšku pod Brdy sahá do dávné minulosti. Jako první zde kutali nízkoprocentní oolitickou krevelovou rudu již Keltové. Nejednalo se samozřejmě o hlubinou těžbu, ruda byla většinou těžena pouze na výchozech – takzvaný „železný klobouk“.

První doložená písemnost týkající se hlubinné těžby pochází z roku 1746. Z této doby existuje i dochovaná důlní mapa, na které je již zachycena jáma sv. Antonína Paduánského s poměrně velkým rozfáráním ložiska a s vyznačenými důlními budovami na povrchu, z čehož vyplývá, že těžba byla zahájena již dávno před tímto datem. Významným vlastníkem se později stala císařovna Marie Terezie podle které bylo dílo pojmenováno „Důl jejího veličenstva Marie Teresie. Stejnojmenná těžní jáma se z části dochovala dodnes. Později důlní provoz patřil hraběti Collredo-Mannsfeldovi. Vytěžená ruda byla odvážena povozy do Staré Huti u Dobříše a dále zpracovávána na surové železo. Ložisko tehdy bylo otevřeno několika úvodními díly: šikmá jáma Terezka, šachta Bernardy a štola Emilka. Důl pracoval s různými přestávkami způsobenými pohybem cen železa na trhu až do období První republiky kdy nad těžbou přebírá správu Živnostenská banka. Ta jej roku 1938 prodává jedné z největších tehdejších těžebních organizací Pražské železářské společnosti. PŽS registruje dílo Skalka jako svůj důl č. XIV, zahajuje okamžitě systematický průzkum a ložisko otevírá přípravnými pracemi až na 18. patro novým úklonným hloubením. Během tohoto období probíhaly rozsáhlé adaptace úvodních děl a jam (jáma Terezie, šachta Josef ). Díky zvýšené potřebě železa během II. světové války se na ložisku prudce zintenzivňovala těžba. Byli přijímáni noví zaměstnanci a některá díla byla nově vystrojena. Dále se razilo několik nových komínů pro gravitační dopravu rubaniny a vylepšení větrání.

Největšího rozmachu se důl dočkal v poválečných letech, kdy po znárodnění bylo jasné, že naše hospodářství bude potřebovat tisíce tun oceli. Tato „ocelová horečka“ se citelně dotkla nejen dolu, ale i městečka Mníšku, jeho následného prudkého rozvoje a sociálních poměrů. V blízkosti města byl vybudován nový rozsáhlý komplex zpracovatelského závodu na zhrudkování nízkoprocentní železné rudy – dnešní Kovohutě Mníšek. Postupně dochází k likvidaci starého důlního provozu pod Skalkou, z něhož funkční zůstává pouze šikmé I. hloubení, které po adaptaci dopravuje rudu z dobývek na 16. patro. Roku 1953 je zahájena ražba 1270 m dlouhého dopravního překopu vedoucího do nového zpracovatelského závodu. Dále bylo započato z přípravnými pracemi, které ložisko otevřely na 28. patro a vyhloubena Slepá jáma, jejíž 36.patro dosahuje hloubky 120 m pod povrchem. Roku 1956 je spuštěna mechanizovaná těžba za pomoci pneumatických nakladačů zajišťující nepřetržitý přísun vyrubaného materiálu k hrudkovacím pecím po dobu 10 let.

Po roce 1966 je ložisko vytěženo a další práce jsou v podstatě nerentabilní. Ještě dlouho po ukončení těžby na povrchu pod hřebenem Skalka probíhaly rekultivační práce. Dnes pod vzrostlými stromy oko nezasvěceného návštěvníka ani nezaznamená, že zde probíhala po dobu téměř 200 let intenzivní rozsáhlá důlní činnost. V současnosti je dílo stabilní bez nežádoucích projevů na povrchu.

Na podzim r. 2004 zahájila Montánní společnost – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie, práce směřující ke zpřístupnění části úvodních děl veřejnosti a dala tak vzniknout jedinečnému hornickému muzeu. Jedná se o unikátní technické dílo z devadesáti procent zajištěné valenými klenbami betonové výztuže typu Neubauer, které svým rozsahem a architektonickou zajímavostí nemá u nás obdoby.
(text: http://www.montannispolecnost.cz)
21 fotek, 29.4.2017, 1 328 zobrazení, 1 komentář | architektura, dokumenty, kultura, práce, události
Část největšího a nejnesmyslnějšího soukromého bunkru v republice je již zbourána a pokračuje se v betonování dalších částí. Maják, tak se měla jmenovat ''archa'' pro přežití pár vyvolených na tzv. ''Konci světa'' se začala stavět v roce 2009. Část Château (zámek) se ubourala a Maják se začíná přestavovat na Park Berne. Exmanželka miliardáře Pavla Tykače Daniela Kuchtová se snaží vytvořit sídlo pro tzv. ''superboháče'' aby se jí vložené téměř dvě miliardy vrátily zpět o čemž pochybuji. Kdo z těch ''superboháčů by se chtěl stěhovat do bohem zapomenuté části Křivoklátska ??? Kdyby za ty prachy postavila paneláky s malometrážnímy byty, tak už by se jí dlouho zpět hrnuly prachy za nájem. Takhle nesmyslně utratila miliardy v betonu, který je na nic. Má se tu postavit 32 luxusních vil, které mají domácím i zahraničním milionářům začít sloužit ve druhé polovině příštího roku. Jsem zvědav až sem za rok zase pojedu jestli bude hotovo !!! Celá stavba má stát 1,7 miliardy a po úpravě projektu má být zelenější a má lépe zapadnout do okolí CHKO Křivoklátsko. Necháme se překvapit. (:-))
https://www.youtube.com/watch?time_continue=37&v=v5MNzwjbSkY
https://www.youtube.com/watch?v=QsbXXmwhWHQ
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_2
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_se_boura
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Ptyc_2016
Počasí: +11°C, polojasno, slabý větřík, 2x déšť.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
21 fotek, listopad 2014 až duben 2017, 55 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Choustníkovo Hradiště - Hrad vznikl před rokem 1316 snad na místě staršího hradiště. Hrad pravděpodobně založil míšeňský šlechtic Půta z Turgova, jemuž král Jan Lucemburský na počátku roku 1316 dal za vojenskou pomoc v zástavu okolní kraj. Koncem 14. století náležel Heřmanovi z Choustníka, s nímž souvisí nejčastěji užívaná forma jména. V roce 1485 byl hrad v zástavě slezského rytíře Hanuše z Šalndorfu a Hornšperka. Počátkem 16. století zde byli proto na čas pány Švamberkové a poté se držitelé hradu velmi rychle střídali. Roku 1623 koupil panství Albrecht z Valdštejna. Po roce 1634 připadlo Hradiště císaři Ferdinandovi, který daroval roku 1636 hrad dánskému šlechtici Františkovi hraběti z Ulfelda. V roce 1645 byl hrad pobořen Švédy. Pánem na Hradišti se pak stal Corfix z Ulefeldu, bratr předchozího majitele Františka. Střídání majitelů, až panství zakoupil hrabě Jan Špork, který nechal zpustlý hrad opravit a užíval jej až do své smrti v roce 1679. Hradiště zdědil syn František Antonín Sporck, jenž dal hrad opět z větší části opravit a rozšířit. Když si pak vystavěl v nedalekém Kuksu zámeček, trvale přesídlil tam. Hrad byl upraven na klášter celestýnek, které Choustníkovo Hradiště opustily v roce 1739. Po jejich odchodu byl hrad velmi poničen za slezských válek, a proto začal sloužit jako sýpka. Později již nebyl hrad opravován a rychle se změnil v mizející zříceninu. Zbylé hradby začaly být v 19. století bourány a z kamene byl vystaven nejeden dům v okolní vsi.

Dispozice hradu byla dvojdílná. Na čtverhranném předhradí se po obvodu dochovaly zbytky budov nejasného stáří. V nároží čela jádra se nad druhým šíjovým příkopem vypínal okrouhlý bergfrit a z patrně původního paláce se dochovaly valeně zaklenuté sklepy. Zbytky další zástavby jsou patrny při obvodu.