Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

soulodime 


Alba oblíbenců

Alba lidí, které má soulodime v oblíbených

reklama

17 fotek, minulý čtvrtek, 8 zobrazení, přidat komentář
9 fotek, ve středu, 7 zobrazení, přidat komentář
13 fotek, minulý čtvrtek, 20 zobrazení, přidat komentář
60 fotek, v pondělí, 19 zobrazení, přidat komentář
52 fotek, 2.11.2017, 18 zobrazení, přidat komentář
35 fotek, minulý pátek, 25 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Pardubice - Na místě dnešního zámku původně stál od 13. století vodní hrad. Krátce po husitských válkách byl hrad přestavěn a obehnán novou kamennou hradbou s nárožními věžicemi a střílnami. Její fragmenty jsou dnes odkryty návštěvníkům zámku. V roce 1491 získal pardubické panství Vilém II. z Pernštejna, který hrad přestavěl na čtyřkřídlý renesanční palác. Palác, s přilehlými hospodářskými budovami, navíc obehnal mohutným opevněním. Vzniklo tak sídlo na pomezí hradu a zámku, jehož fortifikační systém představuje vrchol pozdně gotické opevňovací techniky. Opevnění tvořil hliněný val s nárožními rondely, na němž se dalo umístit těžké dělostřelectvo. Val přitom obepínala hradba se střílnami pro ruční palné zbraně, kterou chránil příkop a rozsáhlý zátopový pás. Směrem k městu byl postaven barbakán (zvaný Příhradek), který se zámkem spojoval dřevěný most. V renesančních úpravách zámku později pokračovali též synové Viléma z Pernštejna Vojtěch a Jan. Posledním vlastníkem zámku z rodu Pernštejnů byl Jaroslav z Pernštejna. V roce 1560 panství odkoupil král a z Pardubic se stalo královské komorní panství. V letech 1574–1579 provedl Ulrico Aostalli de Sala úpravy zámku, například sgrafitovou výzdobu fasád paláce. Význam zámku přitom byl převážně hospodářský, což se negativně podepsalo i na jeho interiérech a výzdobě. Například v 17. století v něm byl zřízen pivovar. V době barokní přestavěn Františkem Kaňkou. V druhé polovině 19. století zámek přešel do rukou soukromého vlastníka. Nejprve jím byl v letech 1863–1881 Privilegovaný rakouský berní ústav, poté do roku 1920 baron Richard Drasche von Wartinberg a jeho dědicové. Zámek poté zakoupil pardubický muzejní spolek, který zahájil jeho obnovu. V zámku se přitom nedochoval žádný původní inventář. Roku 1952 byl spolek nucen předat zámek do správy státu a rok poté byly postátněny i sbírky. To znamenalo přerušení jeho obnovy a postupné zanedbávání jeho údržby. V roce 1977 se proto dokonce zřítila část stropů v druhém patře paláce. Muzeum proto bylo přes 15 let veřejnosti uzavřeno. Celková rekonstrukce zámku tak započala až roku 1994. Pardubický zámek je renesanční zámek, který se nachází v těsné blízkosti historického centra města Pardubice. Za pánů z Pernštejna zde vzniklo sídlo, které je přechodem mezi hradem a zámkem. V takovém stavu dochování a rozloze nemá tento typ objektu ve střední Evropě obdobu. Spolu se svým okolím a Příhrádkem, který jej spojuje s původním městem, vytváří evidenční část Zámek. V současnosti je zámek vlastnictvím Pardubického kraje a sídlí v něm Východočeské muzeum, Východočeská galerie a pobočka Národního památkového ústavu. Od roku 2010 je zámek s opevněním zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky.
33 fotek, minulý pátek, 30 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hrochův Týnec - Zámek v Hrochově Týnci stál údajně již před rokem 1700 kdy byli jeho majitelé Zellerové z Rosenthalu. Dnešní budova však vznikla až po roce 1705 jako letohrádek premonstrátů z Hradiska u Olomouce. V úplnosti se zachovala dispozice přízemí s valenými a klášterními klenbami, v patře zbyla z původního vybavení zrcadlová klenba nad schodišťovou halou. Po zrušení kláštera Hradisko v roce 1784 přešel zámek do soukromých rukou. Chodba a reprezentační prostory při východním průčelí prošly historizující úpravou okolo roku 1850, kdy byl zámek majetkem Petra Karla Šlechty. Další úpravy proběhly v letech 1878 – 1879 za Josefa Krause, podnikatele z Pardubic. Určujícím prvkem původní výzdoby fasád byl vysoký pilastrový řád, který spolu s promyšlenou disposicí řadí stavbu mezi kvalitní příklady zámecké tvorby. Iónské hlavice pocházejí až z mladších úprav, stejně jako mnohé balkony na toskánských sloupech nebo mohutných volutových konzolách. Současný tvar mansardové střechy se čtyřbokou věžičkou, četné vikýře a věžovité rizality vznikly až při přestavbě za manželů Otakara a Melánie Tůmových v duchu historizující moderny v letech 1924-1925. Po roce 1945 byl v zámku umístěn Dětský domov se školou a Středisko výchovné péče. Roku 2010 získala zámek do svého majetku obec Hrochův Týnec. Od té doby zámek bez využití chátrá.
41 fotek, letos v říjnu, 15 zobrazení, přidat komentář
Sedmá část Českomoravské hranice. Hamry nad Sázavou, Česká Mez, Rosička, Sirákov, Stáj.
51 fotek, letos v říjnu, 16 zobrazení, přidat komentář
Chlum, Staré Splavy, Pekelné doly, Vrátenská hora, Byšice.
13 fotek, minulý čtvrtek, 57 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Rosice - Před rokem 1483 získali Rosice Talackové z Ještětic, za nichž zřejmě zanikla mladší tvrz a v severní části obce postavili v místech dnešního zámku novou již renesanční tvrz. Ta se poprvé připomíná v r. 1546 za Václava Talacko z Ještětic. Jeho vnuk Jindřich Talacko prodal r. 1611 tvrz Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. V r. 1650, za Bohuslava Ferdinanda Berky z Dubé byla tvrz přestavěna v pozdně renesanční zámek. Tato stavba byla jednopatrová a téměř čtvercového půdorysu. Po poslední příslušnici Berkovského rodu, Františce Rosalii, provdané Kinské, zdědil v r. 1714 Rosice její nevlastní bratr hrabě Václav Albrecht z Vrbna a již v r. 1718 je prodal Václavovi Oktaviánovi Kinskému. V majetku tohoto rodu pak rosický zámek zůstal až do r. 1924. V r. 1728 Štěpán Vilém Kinský dal přistavět k východní straně berkovského zámku jednopatrové barokní křídlo, na východě zakončené zámeckou kaplí. Po dokončení nového zámku byl původní zámek změněn na sýpku a skladiště, později na hostinec. Touto přestavbou získal zámek v podstatě dnešní podobu. Nástupci Štěpána Viléma Kinského postupně zámek změnili v sídlo panských úřadů a byty úředníků. V r. 1924 od Kinských převzal zámek rosický cukrovar. Zámecká jízdárna byla změněna na skladiště cukru a zámek upraven na byty zaměstnanců cukrovaru. Bývalá kaple byla změněna na skladiště a její zařízení bylo zničeno. V r. 1951 přešel objekt do majetku JZD. V průběhu 70. let byl nový zámek opraven, při čemž byly odstraněny poslední barokní prvky a barokní zastřešení kaple. Nyní v areálu patřícím obci Rosice stále působí zemědělský podnik a zejména starý zámek urychleně chátrá.
6 fotek, minulý čtvrtek, 26 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Neulust - Rokokový lovecký zámeček byl postaven za Filipa Kinského v roce 1790. Poté co chroustovické panství roku 1823 přešlo do majetku Karla Alexandra Thurn-Taxise začal zámek pustnout. Nejprve v polovině 19. stol. byla zbořena boční křídla a v roce 1906 i vlastní pavilon se zbývajícím kuchyňským křídlem. Po zámečku se nedochovalo nic, dnes na místě zůstaly jen skromné zbytky zdí domku zahradníka uprostřed původně francouzského parku upravené na vyhlídku.
7 fotek, minulý čtvrtek, 51 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Domoradice - Roku 1590, kdy zdejší zboží držel Albrecht Lukavský z Lukavce, je zde prvně připomínána tvrz. Následovala celá řada majitelů, až r. 1747 získal tehdy již zpustlou tvrz Václav Kordule ze Sloupna. Ten spolu se svým synem Janem nechali zpustlou tvrz přestavět v rokokový zámek a jeho podoba v podstatě zůstala do dnešních dnů. Z původní tvrze se zachovaly základové zdi a část obvodových zdí přízemí. V průběhu 19. stol. se majitelé domoradického zámku a velkostatku rychle střídali až jej v r. 1889 koupili Jan a Anna Jílkovi ze Lhůty. Ti v letech 1895 – 1897 přestavěli zámek v pseudorenesančním a secesním stylu. Zámecká budova byla doplněna nárožními věžičkami a schodištěm do zahrady. Potomkům manželů Jílkových náležel zámek až do r. 1948. Pak byly v zámku byty pracovníků šlechtitelské a semenářské stanice a později náležel Výzkumnému šlechtitelskému ústavu pícninářskému. V současné době je zámek i s přilehlým hospodářským dvorem ve vlastnictví soukromé společnosti, je nevyužívaný a začíná chátrat.
7 fotek, minulý čtvrtek, 32 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Zámrsk - Tvrz je poprvé zmiňována roku 1469, kdy ji Vaňkovi ze Zámrsku vypálila uherská vojska Matyáše Korvína. Roku 1533 koupil Zámrsk s příslušenstvím Jan Lukavský z Lukavice, jeho potomci tvrz renesančně přestavěli. Od roku 1613 vlastnil Zámrsk Karel Kapoun ze Svojkova, kterému byl pro účast ve stavovském povstání zabaven. Konfiskát koupil Albrecht z Valdštejna a vzápětí jej postoupil Vincenci Muschingerovi z Gumpendorfu. Po několika dalších majitelích zdědil zámek Albrecht Libštejnský z Kolovrat, za jeho potomků, kterým patřil až do roku 1772, byl zámek přestavěn barokně. Roku 1772 zdědila zámek Josefa z Bubna, která jej rychle nechala zpustnout. Roku 1780 byl v dražbě prodán Jiřímu Jeníkovi z Gamsendorfu, který zpustlou stavbu opravil. V letech 1849-1945 patřil Zámrsk Gottlům, za nichž roku 1924 vyhořel. Zámek opravený v letech 1925-6 byl roku 1945 převzat státem, v letech 1950-60 v něm byl umístěn výchovný ústav pro mládež. Od roku 1960 až doposud je sídlem Státního oblastního archívu.
12 fotek, minulý čtvrtek, 21 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Choceň - V letech 1562 - 1574 Zikmund ze Šelmberka vybudoval renesanční zámek jako své nové sídlo. Roku 1646 byl vydrancován Švédy, několikrát vyhořel a byl upravován. Do barokní podoby nechali zámek v 18. století přestavět tehdejší majitelé, rod Kinských. Tato podoba zámku se však nedochovala, protože zámek v roce 1829 opět vyhořel. V r. 1850 byl Kinskými opraven a bylo přistaveno východní křídlo s pseudogotickou kaplí. Zámek je čtyřkřídlý obdélníkový. Na východní straně je přistavěna kaple s polygonálním závěrem. V patře zámku najdeme sdružená okna, v nádvoří na dvou stranách přízemní se nachází trojosá arkáda. Přízemí zaklenuto, nad dveřmi do chodby se nachází pamětní nápis z roku 1562.
25 fotek, minulý čtvrtek, 41 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Brandýs nad Orlicí - Hrad Brandýs byl vystavěn v 1. polovině 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 za pánů z Boskovic, straníků Zikmunda byl společně s nedalekým klášterem na Orlíku dobyt a pobořen husitským vojskem. V r. 1421 přešel do majteku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům. Za nich byl pobořen znovu a teprve Bohuš Kostka z Postupic po zpětné koupi dal hrad opět opravit. Ale ani přestavěný hrad neposkytoval dostatek pohodli, a proto po r. 1553 postavil Bohuš Kostka v podhradí nový zámek. Na hradě se potom zdržoval jen zřídka. Další majitel brandýského panství Karel starší ze Žerotína o opravený hrad již neměl zájem a nechal ho zpustnout. Jako pustý se opět připomíná v r. 1632. Od této doby hrad již nebyl opravován a jeho zříceniny byly rozebírány na stavbu domů ve městě. Hradní areál je opravován a udržován občanským sdružením.
11 fotek, minulý čtvrtek, 28 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Brandýs nad Orlicí - Dům bratrských kněží ve východní části městečka sloužil od roku 1644 jako sídlo správy panství. Později sloužil jako tržnice, od počátku 18. století pustnul. V letech 1781–83 postavil na jeho místě s využitím starších konstrukcí František Norbert Trautmannsdorf nový zámek (západní část dnešního objektu). Přestavbu a rozšíření do současné velikosti včetně zastřešení mansardovou střechou nechali provést v letech 1818–20 pražští měšťané Karel a pak Jan Blažkovi. Novobarokní přestavbu podle projektu A. Dlabače roku 1914 financovala rodina Fischerových, jíž zámek patřil v letech 1914–50. Poté sloužil jako dětský domov. Nyní je opušten.